*4. října 1927
†25. října 2015

Během sezony 1956/57 se pardubickým funkcionářům podařil skvělý kousek. Získali posilu výjimečných sportovních i lidských kvalit – Vladimíra Kobranova. Do Dynama přišel zkušený reprezentant, mistr světa z roku 1949 a stříbrný z olympiády 1948. Bývalý hráč I. ČLTK Praha byl králem střelců ze sezon 1945/46 a 1947/48, ale také obětí politické aféry z roku 1950… Vykonstruovaný proces tehdy poslal téměř celou partu mistrů světa za „velezradu“ těžit uran.

Po amnestii v roce 1955 už nechtěl mít Vladimír Kobranov s hokejem nic společného. Však se také týmy nehrnuly s nabídkami, protože mít v sestavě politického vězně – byť amnestovaného – bylo pro mnohé nežádoucí. Raději házel lopatou nebo jezdil s náklaďákem. Uspěly až Pardubice. Zásluhu na tom měli i Jiří Pokorný s Josefem Kratochvílem, kteří se s ním jako Pražáci dobře znali.

A tak se „Vovka“, jak mu všichni říkali, objevil v městě perníku. Klub splnil požadavky, ale ty nebyly nijak přehnané. Kobranov byl skromný, ale neúprosný bojovník, velmi dobře technicky vybavený. Okamžitě se stal pilířem obranných řad Pardubic Mohl však nastoupit na jakémkoli postu a trenér Bohuslav Rejda toho často využíval. V Dynamu se postavil do obrany, hrál do roztrhání těla, většinou s parťákem Josefem Kratochvílem.

V Pardubicích působil osm sezon. V lize odehrál 138 zápasů a vstřelil 27 gólů. V letech 1960 až 1963 byl zároveň trenérem mužstva, protože tehdy se to ještě smělo. Potom odešel trénovat do Gottwaldova a o čtyři roky později emigroval do Švýcarska, kde strávil zbytek života.