Vladimír Gregor, fotografie Vladimír Škorpík
Ján Lašák čněl nad ostatními, pomohl Moelleru ke dvěma bodům
PARDUBICE — Souboj předposledního s posledním jakoby symbolicky předem určil úroveň utkání. Pohledných situací by i zdatný botanik našel jako šafránu, na ledě si podávala ruku bída s nouzí. A byli to překvapivě domácí, jejichž výkon se až na výjimky extraligovým měřítkům ani neblížil. V partii hokejové mizérie se tyčily jak dva majáky vyčnívající v rozbouřeném moři výkony obou gólmanů. Zejména domácí lapač Ján Lašák předvedl několik famózních zákroků a díky němu mohl nakonec Moeller přeci jen slavit alespoň dva body.
„Z naší strany to nebylo určitě ideální, ale nakonec máme alespoň dva body, za které jsme vzhledem k okolnostem vděční. Ztratili jsme sice bod, ale Ústí dnes hrálo velmi dobře a perfektně jim chytal gólman,“ pochválil svůj protějšek Lašák bezprostředně po skončení zápasu.
Byl to ale předně domácí brankář, který si pro sebe rezervoval některé hvězdné okamžiky. Hlavně v polovině nastavení, které prodlužovalo zápas za remízového stavu po šedesáti minutách, se zaskvěl zákrokem, po němž neúspěšný střelec zůstal ležet s hlavou v dlaních na ledě dobrých patnáct vteřin. „Andrej Nedorost to tam v pádu dával nad beton, já jsem šel sice na druhou stranu, ale nechal jsem si tam lapačku nad betonem a padlo mě to přesně do ní. Bylo v tom určitě i dost štěstí,“ popsal situaci, která by v 99 ze 100 případů musela skončit brankou.
„Patřím k těm zkušenějším hráčům a je na mně, abych se snažil tým podržet a dát nám šanci vyhrát. Vím, v jaké jsme situaci, tak jsem se to snažil brát na sebe.“ To ostatně potvrdil i v následující divácky velmi atraktivní disciplíně – samostatných nájezdech. Hned šestkrát se na něj rozjel hráč soupeře a vždy vzájemném miniduelu lépe obstál pardubický brankář.
Ani Jan Čaloun si v samostatných nájezdech nepřišel na Jána Lašáka, jel dvakrát a vždy jej pardubický gólman vychytal.
Zejména hráče s číslem 11 se mohl právem obávat. Obávaný střelec Jan Čaloun byl ještě v loňské sezoně jeho týmovým kolegou, na Lašáka si ale v žádném ze dvou pokusů nepřišel. „Docela jsem se divil, co to Honza Čaloun vymýšlel. On umí čtyři parádní blafáky a na mě nezkusil ani jeden. Budu se ho na to muset ještě přeptat,“ rozesmál se.
Na herním projevu pardubického mužstva se promítl náročný program posledních dnů a znovu se zdálo, že chybí hlavně fyzické síly. „Jsme unavení. Chybí výbušnost, jsme všude pomalejší. Pokud je člověk unavený a vyhrává se, tak to lze překonat, ale když se člověk podívá na tabulku, tak ho psychika ještě více sráží. Více si to uvědomuje a pak je to těžší a těžší. Co jsme se vrátili ze Švýcarska, tak to cítím i sám na sobě, musíme se z toho rychle oklepat,“ identifikoval příčiny únavy pardubických hráčů.
Pohled na tabulku není lichotivý. Pardubice ztrácí na předkolo play off sedm bodů a do konce už mnoho kol nezbývá. „Nechci být špatný prorok, doufám, že to bude jen lepší. Nezbývá než věřit a bojovat. Určitě se nesmíme zabývat nějakými prognózami,“ odmítl Lašák jakékoliv debaty o případné možnosti nepostupu ambiciózního Moelleru.
Další souboj se soupeřem z ligového suterénu čeká Pardubice na domácím ledě hned pozítří. Najdou do úterka hráči dostatek sil? „Dneska si oddechnu, pár hodinek zaspím a zítra si půjdu zatrénovat, prostě jako vždy. Budu připravený,“ zakončila opora pardubického celku s úsměvem.